A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovensko - Slovenský kras - Průvodce

Návštěva Slovenského krasu nadchne především milovníky romantiky, kteří ocení překrásné krasové jeskyně a nezapomenutelné panoramatické výhledy do krajiny. Do oblasti jezdí zejména milovníci pěší turistiky, zimní ani adrenalinové sporty se zde nepěstují.

Geomorfologická oblast Slovenský kras leží na jihovýchodě Slovenska. Sousedí s Juhoslovenskou dolinou na západě, ze severu se protkává se Slovenským rudohořím, na východě přechází v Košickou kotlinu a na jihu tvoří hranice s Maďarskem. Spolu s maďarským Aggtelekským národním parkem vytváří Slovenský kras nejrozsáhlejší krasové území planinového typu ve střední Evropě. Rozloha krasu je 361,65 čtverečních kilometrů.

Pro oblast jsou typické vápencové náhorní planiny, které střídají hluboká údolí skrývající unikátní krasové útvary – na povrchu i v podzemních jeskyních. Nejvyšším vrcholem Slovenského krasu je Pipítka s výškou 1225 metrů, dalším významným vrcholem je Matesova skála (925 metrů). Území krasu kdysi pokrývaly husté listnaté lesy, ale po intenzivní těžbě dřeva dnes souvislé porosty najdeme už jen místy, v těžko přístupných roklinách a na strmých svazích.

Kouzlo Slovenského krasu spočívá rovněž v jedinečnosti zdejší fauny a flóry. V horách i v jeskyních žijí specifické druhy živočichů. Na loukách a v mokřadech se daří mnoha druhům teplomilných chráněných rostlin. Roste zde dokonce jedna endemická rostlina, kterou nenajdete nikde jinde na světě. Má název rumenica turnianská a rozkvétá v květnu na hradním nádvoří Turnianského hradu.

Objevte krásu krasu

Nejvíc ale láká návštěvníka příroda neživá – krasové útvary. Na povrchu jsou to rozsáhlé krasové planiny, k těm nejznámějším patří Koniarská, Jasovská, Plešivecká, Silická a Zádielská planina. Na planinách vyvěrají prameny a najdete tu i zvláštní útvary zvané závrty – jakési „talíře“ o průměru několika desítek metrů a s hloubkou od jednoho do desítek metrů. Podzemí skrývá řadu jeskyní, větší část však není veřejnosti zpřístupněna.

Mezi ty, které můžete obdivovat na vlastní oči, patří například Krásnohorská jaskyňa, Jasovská jaskyňa, Gombasecká jaskyňa či Domica. Kromě jeskyní berou dech i propasti, tentokrát nejen krásou, ale i hloubkou. Za návštěvu stojí Zvonivá diera, Velká železná priepasť, Diviačia priepasť a především Kunia pripepasť, kde ti, kdo netrpí závratí, mohou shlížet do hloubky 220 metrů. Další známou atrakcí je Zádielský kaňon.

Ve Slovenském krasu se nachází největší krasové jezero na Slovensku. Jmenuje se Jaštěričie jezero a najdete ho na Silické planině nedaleko Rožňavy v nadmořské výšce 587 metrů. Jezero se rozprostírá na ploše 1,22 hektaru, je dlouhé 200 metrů a široké 127 metrů.

Kam za historií

Kromě děl, která vytvořila sama příroda, nabízí Slovenský kras i další pamětihodnosti. Jednou z nejoblíbenějších je Turnianský hrad. Zbytky mohutné stavby z 13. století se vypínají ve výšce 375 metrů u obce Turňa nad Bodvou. Hrad byl součástí pohraniční pevnostní výstavby proti Turkům, ti ho přesto v roce 1652 obsadili. Císařské vojsko hrad osvobodilo v roce 1685, při tom ho však zbořilo, a návštěvníci tak dnes mohou obdivovat už jen impozantní ruiny.

Další zajímavou památkou je hrad Krásna Horka. Ten pochází z první poloviny 14. století a nyní láká k prohlídce především zajímavou expozicí historického nábytku, habánské keramiky a zbraní.

Lyže nechte doma

Slovenský kras byl vyhlášen Chráněnou krajinnou oblastí již v roce 1973, tehdy s rozlohou přes 36 tisíc hektarů. O šest let později byl zařazen do sítě biosférických rezervací v rámci programu MAB – Člověk a biosféra. V roce 2002 se stal Národním parkem. Ten zaujímá rozlohu 11 741 hektarů a pod jeho ochranu spadají nejen zvířata, rostliny a povrchové útvary, ale i podzemní jeskynní komplexy. Dosud bylo v celém krasu zaevidováno na sedm set jeskyní.

Slovenský kras, jenž byl zapsán i na seznam světového dědictví UNESCO, je unikátní jak svými krasovými útvary, tak přítomností vzácných druhů zvířat a rostlin. To je důvod, proč je oblast tak přísně chráněná a proč zde jiné aktivity než pěší turistika nemají místo. V krasu neexistují lyžařská střediska, zákaz vstupu platí rovněž pro freeridové lyžaře a snowboardisty, skialpinisty a horolezce.

Milovníci pěší turistiky však budou nadšeni. Celý kras je propojen hustou sítí naučných stezek a značených turistických cest, které spojují nejkrásnější přírodní výtvory i památky vytvořené lidmi. Jednou z alternativ pro aktivní odpočinek je rovněž koupání a pobyt u vody. Vyzkoušet můžete například koupaliště Rožňava, Betliar či Gemerská Horka, nedaleko od koupaliště Šafárikovo se nachází i jezero s termální vodou.

Kde přenocovat

Zkuste například penzion Jozefína, chalupu Ida, penzion Átrium, nebo penzion Skalná ruža.

Milovníkům trampské romantiky doporučujeme veřejné tábořiště v Gombaseku, kde je k dispozici veřejné tábořiště, srubová základna a chatová osada. U Šafárikova koupaliště slouží výletníkům turistický hotel, srubová osada, veřejné tábořiště a autokempink.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:12

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz