A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovensko - Malá Fatra - Průvodce

Národní park Malá Fatra se nachází na severozápadě Slovenska v okresech Žilina, Martin, Dolný Kubín a Prievidza. Národním parkem bylo území Krivanské Malé Fatry vyhlášeno v roce 1988, již předtím byla Chráněnou krajinnou oblastí (od roku 1967). Náleží do Fatransko-tatranské oblasti a je součástí Západních Karpat. Web o Malé Fatře.

Přírodní podmínky

Průměrná nadmořská výška pohoří je 1500 metrů nad mořem, délka činí asi 52 kilometrů, maximální šířka pak dosahuje asi 16 km². Malá Fatra je vystavěna převážně krystalickými horninami, ale objevují se tu také druhohorní sedimenty v podobě vápenců, slepenců či břidlic. Malá Fatra je rozmanitá a fascinující oblast, která uchvacuje svými kaňony a propastmi, soutěskami, padajícími vodopády a zářící hladinou potoků, ojedinělými jeskynními útvary, bohatou florou i faunou. Svou atmosférou dokáže své návštěvníky skutečně vtáhnout a zároveň vyzývá k nezapomenutelným výletům a horským túrám po hřebenech a po celém svém rozsáhlém území, ať už je to túra na nejvyšší horu Malé Fatry Veľký Kriváň (1709 m), proslavená Janošíkova Tierchova a lezení po žebřících v nedalekých Dierách, úchvatný pohled z hory Velky Rozsutec, nekončící padající vodní tříšť Šútovského vodopádu nebo historický exkurz na hrad Strečno.

Malá Fatra se dělí na Severní Kriváňskou Malou Fatru (nachází se na severovýchod od řeky Váh) a Lučanskou Malou Fatru (na jihozápad od Váhu), jejímž nejvyšším vrcholem je Veľká lúka (1476 metrů). Ta je také nazývána Martinské hole a je společně s Vrátnou dolinou a Valčianskou dolinou vyhledávaným místem zimních sportů. Obě Fatry rozděluje rovněž sedm kilometrů dlouhý Strenčianský průsmyk – hluboké údolí řeky Váh. Malá Fatra sousedí s dalšími pohořími, jako jsou Velká Fatra, Strážovské vrchy či Oravská Magura. Celková rozloha Národního parku Malá Fatra činí 22 630 hektarů. Malá Fatra a její okolí nabízí rovněž zajímavá města, lázně či historické zajímavosti, jako jsou města Žilina, Martin, Rajecké Teplice a Turčianské Teplice nebo již zmíněný hrad Strečno, který se nachází ve Strečnianském průsmyku.

Tipy na výlety a horské túry

Diery (též Jánošíkovy diery)
Diery nebo také Jánošíkovy diery je systém skalnatých soutěsek a kaňonů na území Kriváňské Malé Fatry. Najdeme je v národní přírodní rezervaci Rozsutec. Tuto oblast, která je plná úchvatných vodních kaskád a vodopádů, lze dále rozdělit na Dolne Diery (s naučnou stezkou), Nove Diery a Horne Diery. Protéká zde Dierovy potok, který do skal vydlabal typické prolákliny (diery). Poblíž se nachází legendární Tierchova, která je rodištěm slavného Juraje Jánošíka a je rovněž tím nejvhodnějším výchozím bodem pro túru po Dierach. Tierchova má folklorní nádech a malebná lidová tradice tu koresponduje s nespoutanou a divokou přírodní scenérií. Jánošikovy diery jsou přístupné značenými turistickými stezkami s propojeným systémem žebříků, řetězů a dřevěných lávek.
Velký Kriváň Veľký Kriváň je nejvyšším vrcholem celé Malé Fatry. Vrchol je poměrně malý a zcela holý, o to krásnější však nabízí výhled, ať už je to na Malou Fatru, Velkou Fatru, Nízké Tatry, Chočské vrchy nebo Západní Tatry, Kysuckou vrchovinu či Oravské Beskydy. Výstup na vrchol je možný od horské chaty Vrátná po zelené turistické značce. Lze využít rovněž sedačkovou lanovku na Snilovské sedlo (1 524 m) a odtud se vydat po červené značce na vrchol. Délka výstupu po zelené značce je asi dvě hodiny a půl, od horní stanice lanovky je vrchol vzdálen asi 45 minut. Velky Rozsutec Velký Rozsutec patří k nejkrásnějším a nejvyhledávanějším vrcholům Malé Fatry. Tento masivní vápencový, dolomitový štít návštěvníky oslní svými neobvyklými skalními útvary a věžemi. Nejpříjemnější cesta na vrchol vede z obce Štefanová ve Vrátné dolině, kam se dá bez problémů dopravit z Žiliny. Sestoupit můžete do sedla Medzirozsutce, odkud lze pokračovat Jánošíkovými dierami dolů do Štefanovej nebo k hotelu Diery v blízkosti Tierchovej. Šútovský vodopád Je to nejmohutnější a největší vodopád Malé Fatry. Je asi 20 metrů vysoký a v horní části vytéká voda z úzkého skalnatého žlabu a padá do Šútovské doliny. K vodopádu vede asfaltová a poté vozová pěšina z obce Šútov přes osadu Rieka. Kromě vodopádu zde mohou turisté navštívit takzvané Mojžíšovy prameny nebo známou Chatu pod Chlebom. Hrad Strečno**
Hrad stojí na strmé vápencové skále ve více než čtyřsetmetrové výšce nad obcí Strečno na rozhraní Turčianské a Žilinské kotliny. Již v dávných dobách se zde nacházelo sídliště z doby římské a později velkomoravské. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1316, ale archeologické nálezy dokládají, že již v mladší době kamenné byl hradní kopec osídlen. Vznik hradu Strečno je rovněž spojen s ochranou mýta na cestě spojující Trenčianské a Turčianské panství. Ze začátku se tu tyčila pouze opevněná hranolovitá věž, ale postupně se objevovaly další budovy a hradiště se dále rozrůstalo. Od konce 14. století se tu vystřídalo několik vlastníků, například Jan Korvín nebo Ján Zápolský. Největší rozkvět hrad zaznamenal v 16. století, kdy byl již také renesančně upraven. Když skončila stavovská povstání, byl hrad úmyslně rozbořen, a to na příkaz císaře Leopolda. Od roku 1995 je hrad otevřen pro veřejnost. Nedaleko hradu na vrcholku kopce Zvonica byl postaven pomník francouzským partyzánům padlým ve Slovenském národním povstání.

Poslední editace textu: 6.12.2011 13:49

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA