A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovensko - Komárno - Průvodce

Město se rozkládá na obou březích Dunaje, jehož středem vede státní hranice mezi <a href=„http://slovensko.orbion.cz/madarsko/„Maďarskem a Slovenskem. Z toho vyplývá, že Komárno je rozdělené na dvě části. Na jednom břehu je část slovenská a na druhém maďarská. Slovenská část je podstatně větší než maďarská (Komárom). Historie, Slavní rodáci, Památky, Systém opevnění, Aktivity

Ta byla původně pouze předměstím historického města. Ale i v té slovenské uslyšíte spíš maďarštinu než slovenštinu, vždyť plné dvě třetiny obyvatel města tvoří Maďaři. Obě části spojuje Alžbětin most postavený na konci 19. století, který je hraničním přechodem.

====Historie

Město má za sebou bohatou historii, takto strategicky významná místa byla osidlována již v dávnověku. Když přišli do karpatské kotliny v 10. století Maďaři, postavili tu pevnost a později hrad. Městská privilegia byla získána ve 13. století a město se úspěšně rozvíjelo zejména za dob panování Matyáše Korvína, který tu rád pobýval. Když vpadli do Evropy v 16. století Turci, byl starý středověký hrad přestavěn na pevnost, tzv. Starou, k níž byla ještě přistavěna pevnost Nová.

Místo se Turkům nikdy dobýt nepodařilo. Po vyhnání Turků se město dále úspěšně rozvíjelo, bohužel bylo ve 2. polovině 18. století dosti poničeno dvěma zemětřeseními. Největší poničení města však nastalo za maďarské revoluce v letech 1848-49, kdy město nakonec zůstalo poslední baštou povstalců. Habsburkové zde pak budovali převážně vojenské objekty a město ztratilo svůj hospodářský a kulturní význam.

Na počátku 20. století, kdy se postavilo několik mostů přes Dunaj a železniční tratě, se však začalo znova rozvíjet. Po vzniku ČSR připadlo město Československu, ale Maďaři se ho nechtěli vzdát, bylo totiž čistě maďarské (Slováci tam tehdy tvořili asi 2% obyvatel) a až armáda tam nastolila československou správu. Národnostní složení obyvatel se pak začalo měnit, ale roku 1938 po mnichovské dohodě připadlo město znovu Maďarsku. Po válce se znovu stalo součástí ČSR a byla tu vybudována velká loděnice a začla se stavět sídliště.

V roce 1965 bylo město postiženo rozsáhlou povodní, která ho znovu dost poničila. Dnešní pohled na město není právě krásný, dochovalo se jen poměrně malé historické centru, kolem dokola obklopené většinou nevkusnými panelovými stavbami, navíc dost nepromyšleně rozmístěnými. Počet obyvatel se blíží ke čtyřiceti tisícům.

Slavní rodáci

Jak už jsem psal, Komárno bylo do roku 1918 čistě maďarské město. Proto i jeho slavní rodáci jsou vesměs Maďaři. Narodil se zde významný spisovatel *Mór Jókai* a také slavný hudební skladatel *Ferenc Lehár*. Oba dva mají v Komárně svůj pomník. V Komárně se narodil také český král *Ladislav V. Pohrobek*, po jehož nečekané smrti v 17 letech v Praze se stal českým králem *Jiří z Poděbrad*.

Památky

Které památky si můžete ve městě prohlédnout? Kdo se chce důkladněji seznámit s historií města, měl by zajít do Muzea maďarské kultury a Podunajska. I budova muzea, jejíž stavební sloh jsem nedokázal určit, je zajímavá. Před muzeem je umístěna socha Móra Jókaie, o níž jsem se už zmiňoval.

Další význačnou stavbou je kostel svatého Ondřeje, původně barokní, do dnešní podoby přestavěný na konci 19. století. Ve městě se nachází ještě několik dalších kostelů a církevních staveb, z nichž je určitě zajímavý Vojenský kostel, který má za sebou dlouhou historii. Na bohoslužby se používal až do konce druhé světové války, pak už jenom jako skladiště. Momentálně v něm sídlí Galerie Limes a pořádá uvnitř různé výstavy.

Také pravoslavný chrám Přesvaté bohorodičky je zajímavý, v Komárně totiž existovala srbská pravoslavná obec již počátkem 16. století. Chrám se na bohoslužby využívá i v současné době. O střetávání různých náboženství svědčí to, že v Komárně najdete i kostel evangelické církve augsburgského vyznání, kostel reformované křesťanské církve a dokonce i židovskou synagogu. I tam se dodnes konají bohoslužby, i když počet členů židovské obce je dnes velmi malý. Na budově je také pamětní deska obětem holocaustu.

Na náměstí generála Klapky uvidíte obrovskou budovu bývalého důstojnického domu, ve kterém dnes sídlí nejen městský úřad, ale i Selyeho universita (ta vznikla roku 2004, je to první maďarská vysoká škola na Slovensku a má tři fakulty : pedagogickou, ekonomickou a teologickou), redakce Komárňanských listov, regionální Komárňanská televízia a také Svaz maďarských pedagogů na Slovensku.

Na stejném náměstí je i budova radnice. Původní budova byla zničena zemětřesením, dnešní podoba pochází z konce 19. století.

Určitě se jděte podívat v Komárně na Nádvoří Evropy, což je asi 40 domů v různých stavebních stylech, které mají symbolizovat sjednocenou Evropu.

Systém opevnění

Pravděpodobně nejvíc vás ale v Komárně zaujme pevnostní systém, který byl v 19. století nejsilnější obrannou stavbou v Rakousko-Uhersku. Významné pevnosti tu vznikly už za dob bojů proti Turkům, když ale turecké nebezpečí pominulo, přestaly se udržovat, chátraly a v 18. století byly navíc dvakrát poničeny zemětřesením. K obnovování a upravování pevnostního systému došlo pak znovu za napoleonských válek. Opevnění se pak postupně dobudovávalo několik desetiletí, jeho konečná podoba je z roku 1877. Celé opevnění se skládalo z Palatinské a Vážské linie, předsunuté Vážské pevnosti, a dále Dunajské, Monoštorské a Igmandské pevnosti (tyto dvě posledně jmenované se dnes nacházejí na maďarském území). Celý pevnostní systém je v podstatě dodnes zachovaný, do budoucna však bude vyžadovat značné finanční náklady. Stará a Nová pevnost byly poničeny sovětskou armádou, která tam byla od roku 1968 až do roku 1991 (teď je tam armáda slovenská), prostory Palatinské a Vážské zase dneska užívají různí podnikatelé a firmy jako sklady.

Aktivity

Město poskytuje i dostatek jiných možností, jak strávit volný čas. Je tu krytý bazén i termální koupaliště, dostatek nejrůznějších sportovišť od tenisu až po kulečník, můžete se tu věnovat i paintballu. A kdo si místo toho radši posedí v útulné hospůdce, kavárně nebo restauraci, také má spoustu možností na výběr.

Pokud byste ale chtěli jít do divadla, asi byste museli umět maďarsky. Slovensky hrané představení byste asi nenašli, alespoň mně se to nepovedlo.

Zajímavostí Komárna jsou tzv. e body, kterými jsou restaurace a kavárny, v nichž se můžete připojit na internet. Od srpna 2007 je na Náměstí generála Klapky zřízena Wifi zóna, kde má kdokoli přístup na internet zcela bezplatně.

Ve městě se každý rok v dubnu a květnu pořádají Komárňanské dni, což je vlastně festival divadelních koncertních, knižních a jiných kulturních akcí.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz

Oblíbené hotely

další hotely